Potom zbývají pouze tři možnosti, jak toho dosáhnout. První možností je stát se nekromantem, krutým tyranem mrtvých. Druhou možností je být jedním z nich, zesnulých, kteří si nyní mohou díky Harrymu Keoghovi povídat i mezi sebou samými. Nebo se narodit Nekroskopem. Ale jen ve světě Briana Lumleyho, ve světě lidí s neobvyklými schopnostmi, ve světě vampýrů.
Jedna z ilustrací obálek Nekroskopa Autor: Bob Eggleton
Slovo „nekroskop“ na vás může vykouknout v knihkupectvích z už šestnáctidílné série knih Briana Lumleyho a skrývá ve svém významu osobu, která dokáže mluvit s mrtvými. A nejen s ledajakými. Představte si, že byste se mohli zeptat kteréhokoliv mrtvého na cokoliv. Jak přišel Albert Einstein na svou Teorii relativity. Kde bral Shakespeare svou inspiraci. Pokud jste měli problémy s Newtonovými zákony, vysvětlení by vám poskytl přímo jejich tvůrce.
Proč že by se s vámi měli bavit? Mrtví mají spoustu času a jen málo věcí a činností, kterými by si zkrátili čas. Jsou rádi, když si mohou s někým povídat, alespoň mezi sebou. Nebylo tomu tak vždy. Až s příchodem Nekroskopa se to změnilo. Až Harry Keogh je vytrhl z věčné samoty a dal jim dar komunikace. A za to ho mrtví milují.
I on je má rád . Nejen že jsou to jeho přátelé, ale v některých případech i učitelé a rádci (kdo by se nechtěl poradit s Platónem). Ale Harry toho umí víc než jen mluvit s mrtvými. Od německého matematika Augusta Möbia se pomocí Möbiova kontinua naučil cestovat skrz prostor, má vrozený talent na matematiku a získal i schopnost telepatie s živými lidmi.
Strašlivé zlo
Proti Harrymu stojí nekromant. Zlý a mocný člověk, který se od mrtvých snaží získávat informace a vědomosti krutým a nechutným mučením jejich ostatků. A dělá to tak dobře, že zemřelí tuto bolest nesnesou a poprosí svého přítele Nekroskopa o pomoc. A tak se Harry Keogh poprvé utká se svými životními nepřáteli a započne svoji urputnou snahu vypudit z našeho světa strašlivé zlo – Vampýry.
Onen nekromant v sobě nosí vajíčko, zárodek Vampýra, které do něj uložil prastarý vládce smrti, pohřbený, přesto nemrtvý. Šedý parazit velké inteligence, mnoha netušených schopností, téměř nesmrtelný a velice krvežíznivý. Uvnitř lidského těla nemá stálý tvar a své hostitelské tělo může měnit podle libosti. Zraňuje ho hlavně oheň, ale možností je více. Ať už kůl do srdce, useknutá hlava nebo stříbro. Skutečně ho zabít je ale velmi těžké.
Hlavní zbraní těchto krvelačných nestvůr jsou jejich služebníci. Nemrtvý, které oživují a ovládají pomocí své mysli (také tím, že do nich vpraví část svého těla) a živí, cikáni, kteří poslouchají své pány ze strachu a podle prastarých tradic. Vampýři dokážou přetvořit těla svých otroků a stavět z nich létající nestvůry, ohromné válečníky, a dokonce i své hrady.
Jiný svět
Tyto hrady bychom nenašli nikde na Zemi, ani v Transylvánii, kde by se daly čekat. Zato bychom je v hojném počtu našli na původním světě, odkud Vampýři pocházejí. Je to dost nehostinné místo s dvěma zcela odlišnými polovinami, Sluneční a Hvězdnou stranou.
I zde žijí lidé. Právě odtud pocházejí nejen upíři, ale i jejich odvěcí služebníci, cikáni. Na jejich obranu je nutné podotknout, že jen málo z nich slouží krvelačným bestiím. Do našeho světa se dostávají branou, která ústí právě v Rumunsku. A kdo by čekal, že Sluneční strana bude daleko bezpečnější než strana Hvězdná, byl by velice překvapen, až by potkal Vampýra pocházejícího právě z části, kde vládne slunce.
Jedna z ilustrací obálek Nekroskopa Autor: Ciruelo Cabral
Stvůry s takovou mocí a bez špetky soucitu nebo jakékoliv úcty k životu musejí být zastaveny, jinak by Zemi zpustošily, mnoho lidí pobily a zbytek zotročily nebo přeměnily na své odporné služebníky. A Harry Keogh je ten, kdo je zastaví.
Spojenci a nepřátelé
Ale Nekroskop na to není sám. Nejen že má podporu svých mrtvých přátel, ale pomáhá mu i Pobočka E. Jedná se o britskou přísně tajnou službu, jejíž členové mají nadpřirozené schopnosti. Ať už vidí do budoucnosti, používají telepatii, mohou vycítit nebezpečí nebo umí vycítit, jaké schopnosti mají ostatní.
Ovšem Harryho první protivník, onen nakažený nekromant, také pracuje pro tajnou organizaci, která zaměstnává tzv. ESPery. A jelikož se tyto události odehrávají za studené války, ona protistrana je Sovětský svaz, který svému soupeři nic nedaruje.
V šestnácti dílech, které tato veleúspěšná série čítá, není hlavní kladnou postavou vždy jen Harry. Jeho příjmení je Keogh, a ne Potter. Občas ho zastupují jeho synové, kteří se objeví celkem tři, ale ne vždy jsou to ti hodní. A dokonce i sám Nekroskop může přijít o svou tělesnou schránku, své schopnosti nebo přidat se ke svým přátelům na věčnosti.
Mistr Cthulhu mýtu
Autorem všech šestnácti knih je britský autor Brian Lumley. Celkově má na svědomí něco kolem padesáti knih. Velkou většinu napsal za posledních 25 let, ale tomu předcházelo 22 let armádní služby. Ačkoliv armádu opustil v roce 1981, jeho první práce vyšla díky Augustu Derlethovi v Arkham House v USA před více než třiceti lety.
Dlouho byl uznávaným mistrem tzv. Cthulhu mýtu, podžánru vytvořeného H. P. Lovecraftem, ale v roce 1986 svět poprvé spatřil jeho průkopnický román o nemrtvých s originálním názvem Necroscope.
Od té doby vyšlo pět knih originální série, poté tři knihy ze série Vampire World. V pořadí devátá a desátá vyšly knihy časově zařazené mezi druhý a třetí díl původní série; děj se tak vrací po Harryho synech ve světě Vampýrů zpět k Nekroskopovi.
To už se dostáváme k přelomu tisíciletí. Od roku 1999 vydal dnes dvaaosmdesátiletý Brian Lumley ještě šest dalších knih, které se v názvu honosí slovem Nekroskop. Tři věnoval ESPerům, a proto tato část série nese název E-Branch. A nesmí se zapomenout ani na překrásné obálky všech knih, které namaloval George Underwood, Bob Eggleton nebo Ciurelo Cabral.
U knih s nekroskopem se nejspíš nebudete hodně bát. Kruh to není. Ale zato si můžete užít dobrou akci, vždy skvělé napětí a dobrou zápletku, sem tam trochu té erotiky, která to skvěle okoření o další lidskou stránku věci a rozhodně mytologii, z které vám budou oči přecházet.
