!Recenze konzolové hry!Tři velké osobnosti světové herní scény daly hlavy dohromady a společnými silami vytvořily doslova pekelné dílo. Chlast, sex a násilí je všudypřítomné. Je to však zárukou kvalitní hry? Přečtěte si recenzi hry Shadows of the Damned!
Garcia je archetyp typického hrdiny brakových filmů s upíry a pekelnými monstry Zdroj: Vydavatel hry
Spoluautoři velice úspěšných herních sérií jako Silent Hill nebo Resident Evil vytvořili zcela nový koncept vykrádající klasické filmové braky s pekelnou tématikou a spoustou satanášových monster. Pověrčivému mexikánci Garciovi Hotspurovi žijícímu zhýralým životem samotný ďábel odnesl ženu Paulu (možná spíše zrovna aktuální přítelkyni) do horoucích pekel, kde ji bude mučit těmi nejhoršími způsoby. Akční střílečka z pohledu třetí osoby servíruje porci černého, místy silně vulgárního a obhroublého humoru a spoustu explicitního násilí. Výprava do temnot začíná!
Peklo už tu bylo snad stokrát
Samotný příběh neobsahuje ani špetku novátorství nebo nějakých výrazných informací. Je extrémně podobná jak brakovým filmům s Danny Trejem, tak třeba snímku Drive Angry s Nicolasem Cagem. Podstatnou část příběhu se hráč dozví hned v první tutorialové sekvenci, kde se mimo jiné blíže seznámí s ovládáním. Pekelník unese hrdinovu slečnu Paulu a Garcia hnaný láskou a touhou po pomstě vstoupí do bran samotných pekel. Během dalšího postupu her se příběh nikterak nerozvíjí, jde čistě o jednu příběhovou linii bez jakýchkoli zvratů. Dá se však vůbec z takhle béčkového námětu vytřískat něco lepšího?
Přečtěte si exkluzivní rozhovor s překladatelem knížek ze světa Warcraftu a Diabla!
Podobně jako Danta pohanský básník Vergilius v Božské komedii provází Garciu peklem věrný kámoš Fleming. Létající lebka velikosti menšího míče schopná proměny na nejrůznější zbraně, a hlavně mistr ve vypouštění opravdu peprných hlášek. Peklo velmi dobře zná a hráči je opravdu dobrým průvodcem. Jeho přítomnost je jedním z mála pozitiv celé hry. Bez jeho černého humoru a neustálého chrlení obhroublostí by byl samotný průběh hry velice nudný.
Zombíkům podobné potvory toho moc nevydrží
Pokud se hráč někdy setkal s hrami Resident Evil 4 nebo 5, nemůže mu uniknout extrémně veliká podobnost mezi těmito tituly. Principy, díky kterým se RE 4 stal jednou z nejúspěšnějších her, v případě Shadows of the Damned bohužel nefungují. Na vině je především veliké množství bugů a nedodělávek. Během hraní se postava častokrát zasekávala o nejrůznější překážky a nebylo ničím výjimečným, že při boji zblízka neutrpěl nepřítel žádné poškození, přestože byl očividně zasažen. Pochodeň, zbraň pro boj zblízka, zombíkem prostě prosvištěla, ale nic se nestalo.
Tyto chybky by se daly přehlédnout v případě, že by je kompenzovala alespoň grafická stránka hry. Ano, výtvarný styl je velice svérázný a osobitý, podobně jako třeba v Alice: Madness Returns, avšak celkové vzezření opravdu není lepší než průměrné. Od grafického enginu Unreal 3 zkrátka po výsledcích jako třeba ve hrách Bulletstorm nebo sérii Mass Effect očekávám opravdu mnohem víc, zvláště proto, že hra je určená výhradně pro konzole, takže mají tvůrci jasně stanovené mantinely a z daných podmínek mohou vytěžit maximum. Výhodou mohlo být i neustále temné prostředí. Vzpomeňme třeba na hru Doom 3, kde temné prostředí umožňovalo z hardwaru vytřískat to nejlepší.
Neonová záře zaplivaných bordelů
Prostředí hry naštěstí není příliš stereotypní a od opuštěných městeček duchů přes lesy a bažiny a gigantické urbanistické oblasti plné růžových neonů a billboardů s pornografickými výjevy se hráč podívá také do katakomb středověkého hradu. Prostředí je na můj vkus až příliš koridorovité a postup je až extrémně lineární. Ve hře se, jak už bývá ve hrách inspirovaných japonskou kulturou zvykem, objeví nějaké ty hádanky a puzzle, avšak hráče nikdy nezdrží na delší dobu. Někomu může jednoduchost vyhovovat, ale kde jsou ty časy zavařování mozků při hraní starých survival hororů? V této hře jsou mozkolamy redukovány na hledání klíčů ke dveřím v podobě nevzhledných kojenců jako potravu žadonících třeba lidské mozky.
Zaměřování nepřátel je díky jejich rychlosti poměrně obtížné
Při hraní se mě často zmáhal pocit, že je na ní strašně vidět, jak autoři až zbytečně pospíchali. V některých herních lokacích se hráč zdrží delší dobu, což je šíleně nudné. Hráč je nucen pendlovat z místa na místo, pokaždé něco sebrat, otevřít dveře, za kterými je zase další klíč a takhle to jde neustále dokola. Garciova pekelná kampaň je mezi jednotlivými levely znázorňována na papírové mapce stylizované do podoby 2D plošinovky á la Super Mario nebo Little Big Planet. Místo některých běžných kol pak hráč hraje speciální mezihru, ve které ovládá panáčka a musí sestřelovat nepřátele jako na starých arkádových automatech. Umístění meziher je však extrémně nešťastné, v některých kolech jich je moc, a v jiných nejsou žádné.
Hru zachraňuje akce a styl
Akce je všudypřítomná a jen tak neomrzí. Nepřátel je ve hře slušné množství, kvůli tomu se však nedá mluvit o strachu. Během testování jsem nenarazil snad na žádnou funkční lekačku na rozdíl od hry FEAR 3. Nálepka 18+ je tak obhájitelná jen kvůli množství krve, usekaným končetinám, dámským podvazkům a vulgarismům. Před deseti lety bych z toho skákal radostí, ale staršího hráče už tyto atributy ze židle nezvednou. Vzhled bossů je unikátní. Výtvarníci se na nich vyřádili a vypadají skvěle. Během hry se Garcia dostane k pohádkovým knížkám, které osvětlují původ hlavních nepřátel. Podle mytologie hry se každý člověk, jemuž se poštěstilo zemřít ve VIP stylu, stane bossem.
Přečtěte si článek o závislosti na hře World od Warcraft!
Některé příběhy jsou vtipné, jiné nechutné nebo dojemné. Hra na tyto elementy sází, jelikož je humor základním kamenem hry. Bez něj by šlo o dosti podprůměrný titul. Je to totiž jedna obrovská parodie. To je jasné už ve chvíli, kdy je hráč seznámen s doplňováním životů. Ve hře platí rovnice, čím tvrdší alkohol, tím více se doplní životů. V pekle se na cirhózu jater nehraje.
Verdikt
Shadows of the Damned není nijak výjimečnou hrou. Příliš jednoduchý příběh a extrémně lineární a uzavřený herní svět nabízí jen málo prostoru pro revoluční hru. I přes celou řadu neduhů v podobě většího množství bugů jde o zábavnou hru kořeněnou peprnými hláškami a prosáklou černým humorem.
Shadows of the Damned
Žánr: Akční adventura
Vývojář: Grasshopper Manufacture
Distributor: Electronic Arts
Multiplayer: Ne
Platforma: PS3, Xbox 360
Česká lokalizace: Ne
Doporučená cena: 1 499 Kč
Hodnocení: *** 65 %
- Klady: Hudba, hlášky
- Zápory: Bugy, uzavřenost světa, grafika
