Existují legendy fantastiky, na které nikdo nikdy nezapomene a které se vám vždycky vybaví jako první. Tolkien. Howard. Clarke. Asimov. King. A pak jsou tu ti, kteří stojí za rohem – stejně dobří, stejně oblíbení, ale nikdy naplno zmiňovaní. A takový je Roger Zelazny.
Ne nadarmo mám v nadpisu napsáno slovo šílený. Amber totiž šílený je, stejně jako vlastně všechna literatura Rogera Zelaznyho. Už první díl to jasně dokazuje. Čekali byste, že autor bude mít alespoň trochu snahu o expozici svého složitého světa, ale po pár stránkách pochopíte, že tohle bude jedna z těch knih, které vás hodí do vody a „naučte se plavat“. Přiznávám, že u mnohých románů je to více než příjemné, tady to však jen přispívá ke všeobecné chaotičnosti. Abyste pochopili: Corwin se probouzí po autonehodě v zapadlé americké soukromé nemocnici s minimem vzpomínek. Pak se během pár chvil ocitá u jakési ženy, která se vydává za jeho sestru. Aniž tuší, o co všechno v započaté hře jde, snaží se z ní vytáhnout všechny možné informace, které by se mu (a vám) mohly hodit, aniž by poznala, že jeho paměť vypadá jako tabula rasa. Už tento rozhovor většině čtenářů řekne, že se pustili do pořádně komplikovaného čtení.
V průběhu vyprávění se dozvíte, že Corwin má hromadu (a tím myslím opravdu hromadu) bratrů a sester. Všichni pocházejí ze světa zvaného Amber (anglický výraz pro jantar), který je tím jediným pravým. Od něj se odvíjí bezpočet Stínů, světů v různém množství věcí odlišných – takovým je i naše Země. V blízkosti Stínů, které se už ani vzdáleně nepodobají Amberu, se nacházejí Dvory Chaosu, jejichž obyvatelé se permanentně snaží zničit Vzor, který drží všechny Stíny pohromadě.
Amberu ještě před několika stoletími vládl Oberon, jenž se svými několika manželkami zplodil již zmiňované početné potomstvo. Jenomže ten pak odešel a milým sourozencům v jejich vrozené pýše a soupeřivosti nezbylo, než se o trůn jediného pravého světa prát mezi sebou. Průběžně mezi sebou uzavírají aliance a přátelství, aby se vzápětí rozkmotřili a bojovali na život a na smrt. A to nejen konvenčními zbraněmi fyzického charakteru, ale i spletitými intrikami, mnohonásobně složitějšími než jejich rodokmen. Aby toho nebylo málo, dokážou procházet všemi stíny, nebo se vzájemně kontaktovat za pomoci rodinných trumfů, speciálních sad karet vyrobených bláznivým čarodějem/umělcem. Jistě si dokážete představit, že tím nejtěžším pro vás bude zorientovat se, a věřte, že i v pátém díle budete mít ještě místy problémy s otázkami „Kdo je kdo?“ a „S kým ksakru peče?“, obzvlášť pokud budete Amber v průběhu čtení střídat ještě s jinou literaturou.
Začal vám svět Rogera Zelaznyho imponovat? Vězte, že to stále ještě není všechno. S bravurou sobě vlastní dokáže tento autor uchvátit svého čtenáře a vláčet ho všude možně, aby se dotyčný pořád ještě cítil spokojeně. Tenhle spisovatel mnohdy dělá až školácké chyby ve výstavbě příběhu (například první polovina Pušek Avalonu je zdánlivě naprosto o ničem, zatímco předchozí díl byl z 90% naplněn čirou akcí) i textu (místy jsou rozhovory tak patetické, že i ten největší slohový antitalent má nutkání chopit se tužky a inkriminované pasáže přepsat). Někdy zase celé stránky věnuje myšlenkám hlavního hrdiny, zatímco všechno ostatní stojí a čeká. Naopak dost často však dokáže uchvátit prostým stavěním překážek před hlavního hrdinu, případně vláčením ho v osidlech cizích intrik celý jeden díl. Nebo šíleností některých plánů, za jejichž pomoci se různé postavy snaží dosáhnout svých cílů.
Roger Zelazny je svým zaměřením typickým autorem, který se prosadil v šedesátých letech dvacátého století. Po boku Ursuly K. Le Guinové, Roberta Silverberga a mnoha dalších přinesl do fantastiky živý (a ve svém podání zcela šílený) styl, s jehož nádechem se setkáte někde jinde jen velice zřídka. Je dobře, že se u nás našlo nakladatelství, které si vzalo za cíl přeložit v úctyhodné grafické úpravě jeho kompletní dílo do češtiny. Pokud jste totiž měli někdy to (ne)štěstí držet v ruce staré vydání Amberu od nakladatelství Classic, přijde vám nová řada od Strak na vrbě jako dar z nebes. Místo obálek přecpaných obrovskými písmeny a až výjimečně patetickými anotacemi (doteď mi v hlavě zní věta „Zákeřné příšernosti vzbuzují v Corwinovi nadlidskou zběsilost.“), na vás shlíží mimořádně vyvedené karetní portréty pětice členů amberského rodu, podpořené na zadní straně několika málo stručnými větami. Zatímco Corwin na obálce Devíti princů Amberu zas až tak nezaujme, Flora na Znamení jednorožce či Random na Dvorech Chaosu už přímo nutí k zakoupení.
Samotné díly mají každý kolem dvou set stránek, není tak někdy problémem zhltnout je na posezení, k čemuž přispívá i povětšinou rychlý spád děje. V polovině letošního listopadu vyšly Dvory chaosu, kterými se uzavřela první polovina amberské ságy, obsahující vlastní příběh, na něž druhá pětka volně navazuje. Můžete si tak první polovinu celé ságy užít v novém vydání s přitažlivými obálkami a ve vynikajícím překladu Jana Kantůrka (tu a tam jsou v textu vidět v porovnání se starým vydáním opravdu výrazné rozdíly, na konci jsou navíc ke kritickým místům v textu poznámky). Protože se Straky na vrbě právě vrhly na díla jako Pán světla, dočkáme se šestého pokračování Amberu o něco později, než by nám bylo milé, i přesto se ale budeme těšit.
Názvy originálů: Nine Princes of Amber / The Guns of Avalon / Sign of the Unicorns / The Hand of Oberon / The Courts of Chaos
České názvy: Devět princů Amberu / Pušky Avalonu / Znamení jednorožce / Paže Oberonova / Dvory chaosu
Autor: Roger Zelazny
Překlad: Jan Kantůrek & Michael Bronec
Obálky: Tomáš Kučerovský
Počet stran: 224 / 248 / 224 / 224 / 200
Vydaly: Straky na vrbě, Praha 2006 – 2009
Doporučená cena: 150 / 150 / 150 / 160 / 160 Kč
Hodnocení: **** (70%)
