Hry se slovy tu odedávna byly, jsou a jistě dál budou. Jedná se o jistotu, na kterou sází mnoho deskových i jiných her. Ovšem jen málo výrobců doposud zkusilo skloubit slovní hru s karetní. Jak může vypadat výsledek takového experimentu, o tom pojednává následující text.
Krabice karetní hry Slovní expres, Foto: Petra Vlková, Topzine.cz
Již dlouhodobě lidé rádi hrají hry, jejichž hlavním pilířem jsou prostě a jednoduše slova. Takový obyčejný slovní fotbal patří již celé generace mezi klasickou a hojně využívanou zábavu na cesty i na doma. A našla by se vedle něho ještě spousta her, které kolikrát nemají konkrétní a zažitý název.
Například když jeden hráč v duchu počítá abecedu, druhý ho v určité chvíli zastaví a pak společně na papíry vymýšlejí názvy měst, zvířat, věcí, rostlin a podobně. Co se týká slovního fotbalu, obdobný název nese i úspěšná online hra. Nebylo by však rozumné používat stále to samé pojmenování pro každou zábavu, v níž má hlavní roli slovo. Nová hra od společnosti Pexi proto přichází se Slovním expresem.
Krabice od Slovního expresu a její dvě hlavní části
Pod expresem si lidé zpravidla představí druh vlaku. Asociaci tohoto dopravního prostředku však hra příliš nevyvolá, s velkou fantazií maximálně při pohledu na karty, jež hráč vyloží na stůl. Nic jiného ani použít nemůže, protože karty s jednotlivými písmeny tvoří monopol v oblasti hracích komponent.
Karty, karty a zase karty. V tomto případě souhlásky
Spíše než monopol se v tomto případě hodí označení dominantní prvek. Hru totiž doplňuje ještě jedna, poměrně netradiční část, kterou by mnozí hledali na hotelových recepcích nebo v snobských jídelnách. Z části kovový a z části plastový, plně funkční zvonek. Pro hru rozhodně zajímavé zpestření, které ji však činí o něco hůře skladnou. Samotné karty by se daly strčit do zadní kapsy u kalhot, ale na zvonek, ideálně i s krabicí, už si hráči musí vyčlenit více místa.
Zvonek, ale kdepak na recepci nebo jídelnu
Pravidla nabízí hra dvoje, respektive dvě varianty. Hráči začínají buď se třemi, nebo s žádnými kartami v ruce. Poté se z dobíracího balíčku vykládají další na stůl, dokud některý ze soupeřů nepřijde na možnost sestavit z daných písmen slovo platné podle slovníku spisovné češtiny.
Pokud si myslí, že slovo sestavit dokáže, zazvoní na zvonek a realizuje svůj plán. Když se mu to podaří, bere si využitá písmena k sobě, a když ne, jednu ze svých vítězných karet za trest vrátí do dobíracího balíčku. Jak se dá již předpokládat, vítězí ten, jenž získá nejvíce karet a hra končí ve chvíli, kdy balíček zmizí ze stolu.
Rozhraná první varianta Slovního expresu
Na první pohled žádný problém. Menší kolize však nastane ve chvíli, kdy mají hráči tři karty v ruce a na stole minimálně další dvě. Pravidla zde hovoří v jednotném čísle, tudíž se lze dohadovat, kolik karet celkem je povoleno využít. Dejme tomu, že všechny, a více se tím netřeba zabývat. Mnohem větší potíž ale spočívá v tom, že hráč se za celou dobu hry přes ony tři karty prakticky nepřehoupne, anebo jen málokdy.
Ani souhlásky nemohou chybět, ve hře jich ale moc není
Co tím chce básník říci? V drtivé většině případů se hráčům, ať již mají jakkoli širokou slovní zásobu, nepodaří sestavit slovo delší než třípísmenné. A to znamená vzhledem k účelu a smyslu hry dost velkou škodu a mínus. Důvod je prostý. K slušně dlouhému slovu hráč potřebuje zásobu samohlásek a aspoň několika zvučných souhlásek, jako třeba R nebo L.
Jenže vzhledem k tomu, že v balíčku pětapadesáti karet lze i těch nejvyužívanějších písmen najít maximálně po jedné dvojici a ostatní jsou v něm sólo, stává se sestavení krásného slova doslova nemožnou misí. To, jak špatný krok představuje volba dvojic, můžeme pozorovat na klasické kanastě. Tam by si hráči s ubohými dvěmi žolíky ani neškrtli.
Slovní expres má dobrý nápad, ale už horší systém
Možná by toto fiasko trochu zachránila vlastní úprava pravidel, tedy například více karet na ruce. Ale ani to s největší pravděpodobností nepostačí. Zkrátka, když písmena nejsou, tak nejsou. A kde nic není, tam nkědo těžko vytvoří zázraky. Paradoxně dělají i samotné karty svému názvu trochu ostudu. Pokud by totiž chtěl hráč sestavit slovo expres, nepovede se mu to, ani kdyby se postavil na hlavu a odstrkoval ušima. Písmeno X z neznámého důvodu v balíčku chybí, přestože umožňujesestavit tolik slov na pouhá tři písmena. Třeba box, fix, mix, fax a tak podobně.
Slovo expres z karet zkrátka nesložíte
Za plus se dá považovat to, co na první pohled upoutá a zláká. Tedy relativní skladnost, a tím pádem možnost vzít si hru na procvičení slovní zásoby a postřehu snadno kamkoli s sebou. Nebýt toho, že právě slovní zásobu expres trénuje chudě, mohlo by jít o velice chytrou, napínavou a záživnou hru. Na svém nápadu by určitě neztroskotala.
Na cesty je expres ideální
Co se týká grafického a materiálního zpracování, nejspíše neurazí, ale ani nenadchne. Do modra laděné ruby i líce karet zobrazují svůj obsah střízlivě bez výraznější kreativity. Možná že by určitý pokus o umělecké vykreslení z části odpoutal pozornost od systémových vad hry, ale tuhle funkci se konečně snaží plnit červený zvoneček. Když nic jiného, vybízí hráče, aby cinkáním udělali radost svým sousedům.
Druhá varianta hry bez karet v ruce. Složíte slovo?
Sova, moudrá hlava, hru doporučuje. Raději by si ale propříště měla předem důkladněji zkontrolovat, zda byl naplněn zamýšlený účel. Nelze zpochybňovat pravdivost rčení, že méně někdy znamená více. Ale opravdu ne vždy a ne ve všem, a to ani v případě přednostního určení pro děti.
Název hry: Slovní expres
Typ hry: Karetní, dětská, rodinná, společenská
Výrobce: Pexi, Alexander
Doporučená cena: 250 Kč
Počet hráčů: 2–4
Hrací doba: 15–30 min
Doporučený věk: 8 +Hodnocení: *** (40 %)
Klady:
Relativní skladnost
Originální nápad
Zvonek jako netradiční herní komponenta
Procvičuje postřehZápory:
Obtížné sestavování delších slov
Nedostatečný počet písmen
Nízká úroveň procvičení slovní zásoby
Pravděpodobnost brzkého odrazení
