Starosti knihomolů podruhé. Dalších 49 čtenářských problémů!

Dlouhý seznam problémů Melissy Albert, se kterými se musí každý náruživý čtenář potýkat, se blíží ke svému konci. Tady je dalších 49 nepříjemností, které jistě někdy potkají každého, kdo má doma víc knížek než Národní knihovna.

Čtení není ztráta času, nýbrž jeho investice!
FOTO: juliaf na freeimages.com

Povídáme si sami se sebou, protože je ta kniha tak moc dobrá.
Bezděčně čteme strhující pasáže nahlas.
Druhý den dovolené už nemáme co číst.
Druhou polovinu letu už nemáme co číst.
Lidé, co nám nevědomky řeknou „spoiler“
Špatně vyslovujeme některá slova, protože jsme je nikdy neslyšeli, jenom četli.
Stále čekáme na dopis z Bradavic.
Ohnuté rohy.
Zábavná historka, kterou vyprávíme, se vlastně stala naší oblíbené postavě a ne nám.
Bereme si z knih rady do života.
I fantastická literatura může člověka mnohému naučit…
foto: obálka knihy

První polibek oblíbené postavy si pamatujeme lépe než náš vlastní.
Nikdo nás nebere vážně, když tvrdíme, že jsme si zranili zápěstí při držení výtisku Charlese Dickense.
Čteme tak skvělou knihu, že veškerý zbylý obsah naší knihovny nám oproti ní připadá jako brak.
Ostatní chápou, když nechceme pozastavit film. To, že nechceme přestat číst už chápou méně.
V případě nouze používáme telefon jako záložku.
Použít jako záložku práci do školy se později ukáže jako špatný nápad.
Brožovka, kterou máme zastrčenou v zadní kapse, nám pořád vypadává ven.
Členové rodiny nerespektující uspořádání knihovny.
Deprese po přečtení poslední knihy série.
Přečteme skvělou knihu dřív než ostatní a nemáme nikoho, s kým si o ní povídat.
Přečteme naprosto hroznou knihu dřív než ostatní a nemáme nikoho, s kým si o ní povídat.
Děsivé předměty, které nacházíme mezi stránkami půjčených knih.
Děsivé skvrny, které nacházíme na stránkách půjčených knih.
Záporná postava nás odrazuje od dalšího čtení knihy.
Lidé, kteří si myslí, že je naše kniha pouze rekvizita nebo „póza“.
Knihu hltáme jenom proto, abychom nakonec zjistili, že se jedná o první díl trilogie.
Lidé, kteří nesnáší knihy, které nikdy nečetli.
Někteří lidé získají britský přízvuk po týdnu v Londýně. My mluvíme jako Hagrid po přečtení první poloviny Harryho Pottera a Kamene mudrců.
To, co jsme přečetli, udává rozsah našich konverzačních témat.
Články o tom, jak dneska už nikdo nečte.
Jsme knihou tak pohlceni, že začínáme mluvit a jednat jako hlavní postava.
Seznam povinné četby se nám příliš nezamlouvá.
Šli jsme se do knihkupectví podívat jenom na jednu knihu. Prodávající nás poté vyprovází půl hodiny po zavírací době.
Nešťastnou náhodou si koupíme druhou knihu série, kterou se chystáme začít číst.
Máme hromadu nepřečtených knih, kterých se odmítáme vzdát, protože víme, že jednou přijde den, kdy si je budeme chtít přečíst víc než cokoliv jiného.
Usínáme mezi jedenáctou hodinou večerní a momentem, kdy nás kniha přestane bavit

Třeba ten portál jednou najdeme…
FOTO: obálka knihy
Překvapí nás, že vrah je zahradník a to i přesto, že jej podezříváme celou druhou polovinu knihy.
Snažíme se dokončit dlouhé čtení tak, že si s sebou bereme na cesty jen tu jednu knihu. Nakonec si se zájmem čteme reklamní letáky.
Některé z knih se pro nás staly podpěrami nábytku.
Hmotnost knih je nepřímo úměrná nosnosti tašky, ve které je přenášíme.
Zjišťujeme si znepokojivé informace o soukromých životech oblíbených autorů.
S neobvyklým zájmem zkoumáme každou skříň, na kterou narazíme.
Hlasitě se smějeme vtipům napsaným před 150 lety.
Uvědomění, že máme rádi postavu, která by se dala klasifikovat jako psychopat.
To, že lidi považují knihy za zastaralé médium.
Tak máme konferenční stolek složený z knih. No a co?
Zjištění, že námi milovanou postavu milují všichni ostatní.
Předpokládáme zvrat příliš brzy.
Nikdy nám nikdo nechce pomáhat se stěhováním.