!Exkluzivní rozhovor!Jeden z nejuznávanějších střihačů historie Terry Rawlings, který měl tu čest spolupracovat s celou řadou uznávaných režisérů včetně Ridleyho Scotta, spojil síly s tvůrci očekávané a ambiciózní české fantasy Poslední z Aporveru. Jak se mu spolupracovalo s českými filmaři? Byla jeho spolupráce na Vetřelcích a Blade Runnerovi jeho dosavadním největším úspěchem? Za Topzine.cz se ptal Oldřich Mánert.
Vpravo střihač Posledních z Aporveru Terry Rawlings, Zdroj: archiv Topzine.cz
Fantasy snímek Poslední z Aporveru je na české poměry velmi neobvyklým filmem. Jak jste se vy, jako světově proslulý střihač, dostal ke spolupráci na tomto snímku?
Můj dlouholetý přítel Tomáš Krejčí mě požádal, zda bych mohl navštívit jeho tým pracující na dlouho připravovaném filmovém projektu. Spolu se svým dvorním střihačem Vladimírem potřebovali svěží a neotřelý pohled člověka zvenčí. Strávil jsem s nimi tedy několik úžasných týdnů, které byly jak pro mne, tak pro Poslední z Aporveru velmi obohacující.
Měl jste možnost pracovat s evropskými filmaři i v předešlých letech?
Má jediná spolupráce s evropskými filmaři před tímto projektem byla na předchozím filmu Tomáše Krejčího s názvem Bez tváře. Tomáš mě tehdy požádal, zda bych se nechtěl zhostit role britského profesora, což pro mne bylo velmi lákavé a vzrušující, protože to bylo moje vůbec první a zároveň také poslední vystupování před kamerou.
Věděli jste, že Poslední z Aporveru budou 3D? Přečtěte si o dalších zajímavostech!
Poslední z Aporveru jsou zajímavým mixem počítačové animace a klasického loutkářství s živými herci. Vyplývají z tohoto typu filmu nějaké neobvyklé problémy a zvláštnosti pro práci střihače?
U tohoto typu filmu musí střihač používat svou představivost mnohem více než u klasických hraných snímků. To je nutné zejména proto, že při střihu filmového materiálu většinou nemáte k dispozici finální verzi s dokončenými vizuálními efekty, což dělá celý proces velmi obtížným. Já osobně jsem podobný film stříhal pouze jednou. Byl jím kompletně animovaný snímek Daleká cesta za domovem. Hlavním problémem zde bylo, že jsem sice byl schopen průběžně vyprávět ucelený příběh, ale dokud jsem do rukou nedostal konečnou verzi se všemi efekty, animacemi a vším ostatním, tak jsem nemohl provést definitivní a finální sestřih.
Jaké jsou vaše pocity z dosavadní spolupráce s týmem českých filmařů? Myslíte si, že mohou Poslední z Aporveru uspět i u zámořského publika?
Práce v České republice s vašimi techniky byla úžasná. Všichni, kteří na filmu spolupracovali, mají neuvěřitelný zápal a nadšení pro filmařskou práci. Poslední z Aporveru mají podle mého názoru obrovskou naději na úspěch v zámoří. Vizuálně vytříbené snímky se zajímavým příběhem totiž mohou uspět kdekoli.
V minulosti jste měl tu čest spolupracovat s jedním z nejznámějších a nejuznávanějších režisérů – Ridleym Scottem. Jaká pro vás, jako začínajícího filmaře a střihače, tato spolupráce byla?
Spolupráce s Ridleym byla jednoduše skvělá. Naším prvním společným filmem bylo válečné drama Soupeři, kde jsem měl na starost střih zvuku. V době, kdy chystal svého kultovního Vetřelce, se mi z jeho kanceláře ozvali, že si mě sám Ridley vyžádal pro tvorbu celé zvukové složky filmu. V odpovědi jsem se zmínil, že bych rád film i stříhal, načež jsem byl pozván na setkání s producenty filmu přímo do centra připravovaného natáčení. Většinu času dlouhého pohovoru padaly otázky týkající se Daleké cesty za domovem. Při odchodu jsem krátce prohodil, zda mi tedy střih Vetřelce svěří. Odpovědí mi bylo jasné ano a cesta domů se pro mne tedy stala tak trochu opojnou oslavou úspěchu.
Řadí se Ridley Scott do kategorie otevřených režisérů, kteří ocení svěží nápady a neotřelé postupy, nebo neochvějně trvá na své promyšlené vizi?
Práce na filmech Ridleyho Scotta obecně je fantastická. Materiál, který vám předkládá na zpracování, je totiž již před editací klenotem. Každý jednotlivý záběr by mohl být s přehledem vyvěšený v umělecké galerii, jeho smysl pro detail je prostě nepřekonatelný. Na jednu stranu s vámi spolupracuje a naslouchá všem zajímavým nápadům, na stranu druhou je tvůrcem, který přesně ví, co od všech členů štábu vyžaduje. Měl jsem tu čest s ním spolupracovat na čtyřech filmech – Soupeřích, Vetřelci, Blade Runnerovi a Legendě. Práce na těchto snímcích je něčím, co nikdy nezapomenu.
Během vaší dlouholeté kariéry jste byl nominován na celou řadu filmových cen, včetně uznávaných ocenění BAFTA a Oscarů. Jsou pro vás tyto nominace a ocenění důležitá?
Ocenění jsou skvělá věc, ale nejsou tím, proč děláte svou práci. Jsou prostě jen pověstnou třešinkou na dortu. Ocenění, na které jsem nejvíce pyšný, je cena za celoživotní přínos od sdružení Amerických střihačů. Uznání od kolegů z oboru je vždy něčím speciálním.
Kdo je vaším nejoblíbenějším kolegou střihačem a proč si toto ocenění vysloužil?
Ve skutečnosti nemám nejoblíbenějšího střihače, který by svou prací převyšoval ostatní. Je zde ale jeden britský střihač, kterého zvláště uznávám, a tím člověkem je Mike Bradsell (Nekonečný příběh 3, pozn. red.). Mnohokrát jsem s ním spolupracoval při střihu zvuku a jeho práce mě obecně ovlivnila asi nejvíce.
Máte nějaké oblíbené české filmy nebo filmy režírované českými režiséry?
Ovšem. Jsou to zejména Želary, Tobruk, Ostře sledované vlaky, Kozí příběh: Pověsti staré Prahy, Bez tváře a samozřejmě také Poslední z Aporveru.
S Terrym Rawlingsem hovořil Oldřich Mánert
Terry Rawlings (1933) je jedním z nejuznávanějších světových střihačů. Svou dlouholetou kariéru započal spoluprací s pozdější režisérskou legendou Ridleym Scottem. Spolu s ním má na kontě i kultovní snímky Vetřelec a Blade Runner. V současné době pracuje na chystaném českém fantasy Poslední z Aporveru, který se do českých kin dostane na jaře 2012.
