Stephena Kinga asi všichni znáte. Král hororu, který si občas střihne fantasy, sci-fi i jiné žánry a nebojí se jít s počtem stránek do čtyřmístných čísel. Svědectví je jeden z těch tří románů, v nichž tisícovku opravdu překročí a vypořádá se s tím… No asi jako starý známý Stephen King.
Ilustrační foto Foto: Daniel Husek
Sarah Bradfordová a Angela Duprayová spolu odešly k zaparkovaným vozidlům (při tom nakazily čtyři nebo pět lidí, které potkaly), políbily se a vydaly se každá svou cestou. Sarah jela domů nakazit manžela a jeho pět spoluhráčů a svou pubertální dceru Samanthu. Aniž by to rodiče věděli, Samantha měla hrozný strach, že od svého mládence chytla kapavku. Což byla pravda. Ovšem celkově vzato nebyl důvod si s tím lámat hlavu; vzhledem k tomu, čím ji obdařila matka, byla dobře zavedená kapavka důležitá asi jako maličká vyrážka v obočí.
(str. 89-90)
Jak už jste z ukázky pochopili, na prvních stránkách Kingova románu Svědectví se z jedné skryté vojenské základny v Kalifornii rozšíří chřipka. A to docela brutální, neboť na ni zemře 99,4% lidské populace. Obyvatelstvo USA se scvrkne na pár tisíc a musí bojovat o svůj holý život. Tedy, ne že by přeživším, rozptýleným v poměru jeden dva lidé na každé město, co jich Amerika má, hrozilo ještě nějaké další nebezpečí, oni se jen o sebe musí dokázat postarat. No a to někteří nezvládnou – buď se psychicky zhroutí, nebo se omylem předávkují prášky či je postihne nějaká podobná nehoda. A tak ti, co projdou dvojím prosíváním, mohou vyrazit do finální bitvy mezi Dobrem a Zlem, která se odehraje kdesi na západě, v žáru pouští a sněhu hor. Temný muž Randal Flagg, v plášti a kovbojských botách, za ďáblovu stranu a stoletá černoška, matka Abagail, za tu Boží už čekají…
Pokud se o Stephenu Kingovi dá něco říct s absolutní jistotou, pak to, že je výborný psycholog. Na prvních třech stech stranách, kdy Kapitán Trips, jak chřipce obyvatelé přezdívají, demoluje Ameriku z jednoho konce na druhý, vykresluje autor profily jedné postavy za druhou, aby je nechal během dalších pár vět zase zemřít (viz ukázka výše), aniž by je použil. Ta hrstka vyvolených, které sledujeme už od začátku a která přežije, si bude muset vytrpět ještě hodně dlouhou cestu – nejen psychicky ve vyrovnávání se s novou situací, ale i fyzicky, neboť někteří se slušně nacestují. King si ve Svědectví dal trochu pohov se svým neustálým odkazováním na všechny možné předměty denní potřeby a mnohem víc se soustředí na postavy a jejich cíle.
V určitém bodě se do hry začínají vkládat i náboženské motivy, které z dosud více než sugestivního hororu udělají fantasy, jež se postupem času vyprofiluje do sociálního dramatu, aby se pak zase vrátila do hájemství fantasy, zatímco celou dobu všude strká prsty ambiciózní postapokalyptická sci-fi.
Další z Kingových oblíbených hraček, které můžeme ve Svědectví najít, je neustálé pohrávání si se čtenářem. Každou chvíli narazíme na narážky na jiná slavná díla literatury (namátkou třeba Pán prstenů) i na Kingovy vlastní romány. V největší míře půjde hlavně o návaznost na Temnou věž, v níž Temný muž představuje jednou z hlavních záporných postav, najdou se ale odkazy i na jiná díla. Autor neustále mění své masky, nebojí se experimentovat a vrhat svůj příběh do nečekaných směrů. V jednu chvíli sledujeme skupinku poutníků na cestě skrz Středozápad, v níž se dva muži přetlačují o jednu ženu, za moment ukřižujeme drogově závislého, abychom pak nastolili demokracii mezi přeživšími.
Svědectví je mimořádně rozsáhlá kniha, která se Stephenu Kingovi povedla i nepovedla. Její příběh sám o sobě je fascinujícím čtením, které si (i přes jeho neúnosnou délku) rádi a opakovaně vychutnáte, současně ale obsahuje i několik zásadních nedostatků. Jak ti zkušenější z vás vědí, King není zrovna expert na sci-fi a fantasy, a tak to místy docela skřípe s logikou děje a přirozeností prostředí. Stejně tak tím, že čas od času vystřídá žánry, čtenáře spíš ruší, než že by potěšil a konec… No znáte, jak to King se svými konci moc neumí. Ve Svědectví to obešel dost neuměle a to tak, že jeho záměr vyloženě bije do očí.
Svědectví představuje román, v němž si King chtěl poprvé ve svém životě (byla to jeho teprve čtvrtá kniha) ukousnout víc, než co mohl zvládnout. Pokud to mám přirovnat k jiným jeho dílům, je to Temná věž, která se ještě nevyprofilovala, To, které postrádá svou komplexnost, Osvícení, jež nabobtnalo a částečně změnilo kulisy, Dračí oči, které to chtěly napřed zkusit ve sci-fi. I přesto si ale, pokud po Svědectví sáhnete, knihu mimořádně užijete. Jenom to nebude na maximum.
Nápis nastříkaný červeným sprejem na kostele První baptistické církve v Atlantě:
„Drahý Ježíši, brzo se setkáme. Tvůj přítel, Amerika.
P. S. Doufám, že koncem týdne budeš mít ještě volná místa.“
(str. 226)
Název originálu: The Stand
Český název: Svědectví
Autor: Stephen King
Překlad: David Záleský, Tomáš Zábranský
Obálka: Jan Patrik Krásný
Počet stran: 1056
Vydala: Beta, Praha 2008
Doporučená cena: 499 KčHodnocení: **** (70%)
