!SPECIÁL!Když je řeč o městské fantasy, není možné zmínit stále více se rozrůstající odnož tohoto žánru – městskou fantasy, v níž převládají upíři, vlkodlaci a jiné příšerky. Jistě, vyskytují se tu a tam v každé správné urban fantasy, ale jak to vypadá, když místo záporáků hrají role parťáků, milenců a přátel hlavních hrdinů? Nebo přímo hlavními hrdiny jsou?
Ilustrační foto Foto: Daniel Husek, Topzine.cz
Jednoduše se dá městská fantasy s upířími, vlkodlačími a čarodějnickými prvky rozdělit na tři proudy: skutečná městská fantasy, paranormální romance, která se vydává za městskou fantasy, a erotická paranormální fantasy (jinak řečeno – porno), která se vydává za literaturu.
Urban fantasy – jak by to mělo vypadat
Těžko budeme v současné urban fantasy hledat knihu, která vůbec neobsahuje žádný vztah mezi mužem a ženou, a přesto se dá ještě číst. Co naplat, snáze se sžije s hrdinou, který řeší stejné problémy s praštěnou ženskou jako vy než s poustevníkem, který bojuje za spásu lidstva.
Mezi veterány tohoto žánru s upírskou tématikou navíc patří Tanya Huffová, která svou sérii Krevní pouta uvedla na trh už v devadesátých letech. Na případu soukromé vyšetřovatelky Vicki Nelsonové dokázala, že se dá hlavní hrdince připíchnout vztah i bez toho, aby zabíral většinu knihy. Ze série Krevních pout u nás prozatím vyšly první čtyři díly – Blood Price (1991, č. Cena krve, Brokilon 2009), Blood Trail (1992, č. Stopy krve, Brokilon 2009), Blood Lines (1992, č. Linie krve, Brokilon 2010) a Blood Pact (1993, č. Spojení krve, Brokilon 2010) a podle této knižní předlohy byly natočeny dvě série stejnojmenného seriálu, Krevní pouta.
Další z řady spisovatelů, kteří svým hrdinům přiřkli profesi soukromého očka, je anglický spisovatel Justin Gustainis. Urban fantasy se prozatím věnoval pouze ve dvou knihách o detektivovi Quincey Morrisovi a jeho kolegyni, bílé čarodějce Libby Chastainové. U nás vyšel pouze díl první, Black Magic Woman (2008, č. Žena černé magie, Polaris 2010) ale druhý svazek cyklu, Evil Ways (2008, č. Špatné způsoby, přip. Polaris) by ho měl brzy následovat. V Ženě černé magie Quincey a Libby pomáhají rodině, na kterou někdo seslal hrozivou kletbu, jejíž kořeny sahají až k salemským čarodějnickým procesům. Vyšetřování hlavní hrdiny postupně zavede do Bostonu, San Franciska, New Yorku a New Orleans, ale nezadržitelně je to táhne k samotnému zdroji – do Salemu.
Aby se mohl hrdina cele věnovat nadpřirozené tématice ve městě, musí k tomu mít příhodné zaměstnání. Proto jsou většinou hrdinové urban fantasy s upířinou a vlkodlačinou detektivové či policisté. Harry Dresden, hrdina stejnojmenné série amerického spisovatele Jima Butchera, bývalý soukromý detektiv, se dnes živí jako čaroděj k pronajmutí, a když obchody nejdou, vypomáhá chicagské policii s paranormálními případy. Na první díl série, Storm Front (2000, č. Bouřková fronta, Triton 2009) navazuje svazek Full Moon (2001, č. Bláznivý úplněk, Triton 2010), který se na pulty knihkupectví dostal letos v květnu a třetí díl, Grave Peril (2001, č. Temná hrozba, Triton 2010) se chystá ještě tento rok.
V souvislosti s urban fantasy nelze nezmínit antologii Mean Streets (2010, č. Temné uličky, Polaris 2010) v níž nalezneme kratší práce Jima Butchera i dalších autorů městské fantasy – Simona R. Greena, Thomase E. Sniegoskiho a také zástupkyně něžnějšího pohlaví, Kat Richardsonové. Ta do sbírky přispěla povídkou o Šedochodci Harper Blainové, soukromé vyšetřovatelce, která po téměř smrtelné nehodě získala nadpřirozené schopnosti. Dokáže vidět duchy, upíry a jim podobné neřády. V zahraničí se tato série rozrostla již do úctyhodných pěti dílů, ale u nás se s touto autorkou zatím setkáte pouze v antologii Temné uličky.
Teen urban fantasy – pro mladší ročníky
Na pomezí urban fantasy a paranormální romance stojí zvláštní žánr – městská fantasy pro dospívající. Těžko totiž odhadnout, jestli by zde zmíněné autorky dokázaly zůstat v rozmezí neromantické urban fantasy, kdyby byli jejich hrdinové trochu starší, a nějaká romantika navíc by tudíž neodporovala dobrým mravům.
Skvělým prostředkem, jak předejít nátlaku nakladatele na zvýšení podílu romantiky v knize, je zvolit si za hlavní hrdiny kluky. Proč? Protože kluci přece jen romantiku neřeší tolik jako dívky, takže se tímto autorky elegantně vyhýbají pádu do dívčího románku. Rob Thurman ve své sérii Cal Leandros (č. Kal a Niko Leandrosovi) zašla ještě o kousek dál. Z hlavního hrdiny udělala poloviční nestvůru, jako by si chtěla pojistit to, že Kal Leandros prostě už ze své podstaty pro žádnou holku jen tak vzdychat nebude. A hotovo. Série čítá pět svazků, u nás prozatím vyšly první dva – Nightlife (2006, č. V temnotě, Fantom Print 2010) a Moonshine (2007, č. Měsíční svit, Fantom Print 2010)
Velmi podobným způsobem, téměř až identickým, nastartovala svůj cyklus Demon’s Lexicon (č. Znamení démona) irská autorka Sarah Rees Brennanová. Starší bratr Alan je ten rozumnější, knihomol, zodpovědně se starající o bláznivou matku, zatímco mladší Nick jako by právě přijel z polepšovny. Bratři spolu s pomatenou matkou utíkají před mágy. Ti se snaží za každou cenu získat kouzlo, které Alanova a Nickova matka ukradla. Problém je, že právě tohle kouzlo ji udržuje naživu, tudíž rodině nezbývá než prchat z místa na místo. A když se do jejich už tak dost komplikovaného života připletou další dva sourozenci prosící bratry o pomoc, začne ta pravá honička. Demon’s Lexicon (2010, č. Znamení démona, Zoner Press 2010) je prvním dílem zamýšlené trilogie a v zahraničí už vyšel i díl druhý The Demon’s Covenant.
Třetí hrdou autorkou teen urban fantasy je Cassandra Clareová. Její série, Mortal Instruments (č. Nástroje smrti), odehrávající se v New Yorku, byla původně naplánována jako trilogie – City of Bones (2008, č. Město z kostí, Mladá fronta 2009) a City of Ashes (2009, č. Město z popela, Mladá fronta 2010) u nás již vyšly, City of Glass (2010, č. Město ze skla, Mladá fronta 2010) se právě připravuje. Ale variace na výjimečného puberťáka, v tomto případě nemotornou roztomilou Clary, si získala během pouhých tří let tak silnou fanouškovskou základnu, že se rozšíří na šest dílů a autorka dokonce nedávno oznámila, že už se připravuje i film.
Paranormální romance. Když se začne blábolit o vztahu
Osobně, můj nejoblíbenější žánr. Poznáte ho totiž na míle daleko. Zaprvé, recenzi na danou knihu pokaždé píše kolegyně spisovatelka (stejného žánru) a pokaždé je nadšená. Přídavná jména neberou konce a všechna takto recenzovaná díla jsou dechberoucí, tajemná nebo sexy. Současná civilizace zkrátka jen povýšila už tak nedosažitelný idol toho pravého na ještě absurdnější level. Dříve osamělé ženy neurčitého věku vzdychaly touhou nad romány, jejichž hrdinové byli krásní, chytří, hodní, věrní a po všech směrech úžasní milionáři. Dnes to jsou už krásní, chytří, hodní sexy upíři a vlkodlaci.
Mistryní svého řemesla je bezpochyby Charlaine Harrisová. Série Sookie Stackhouse (č. Pravá krev) je základním kamenem všech paranormálních romancí, ale bohužel pro účely tohoto článku se nehodí. Ačkoli se hrdě prezentuje na předních příčkách městské fantasy, městského na ní není ani písmeno. Pokud tedy nepovažujete městečko Bon Temps, domov sladké Sookie Stackhouseové, za město. Já ne. Amerika ano.
Pokud však zůstaneme u městských kulis, musíme zmínit Kim Harrisonovou. Zářný příklad toho, že se dá začít psát městskou sérii říznutou romancí a skončit u psaní paranormální romance říznuté městem. Čarodějka Rachel Morganová, hrdinka této už osmidílné série, je, jak jinak, soukromá vyšetřovatelka. Žije v alternativním světě, ve městě Cincinnatti, kde bojuje proti upírům a jinému nadpřirozenému odpadu, stejně jako proti prohnilému systému. V Česku vyšly dosud dva díly, Dead Witch Walking (2004, č. Mrtvá čarodějka přichází, Fantom Print 2010) a Good, Bad and Undead (2005, č. Hodný, zlý a nemrtvý, Fantom Print 2010).
Další takzvaně nezlomnou hrdinkou, která začala slibně, ale postupem času nám místo při karate vzdychá nad svými vztahovými problémy, je Mercy Thompsonová americké autorky Patricie Briggsové. Jakkoli mám tuhle kojotí holku ráda a nedám na ni dopustit, objektivně musím říct, že série Mercy Thompson se každým dalším dílem podobá románkům typu nechci jednoho, druhého taky ne, ale sakra, oni mě chtějí oba dva. Jistě, milostné trojúhelníky jsou in, ale nemusejí lézt do hlavy očima a ven už všemi otvory. Z doposud šestidílné série u nás prozatím vyšly první tři díly – Moon Called (2006, č. Měsíční píseň, Fantom Print 2010), Blood Bound (2007, č. Krevní pouto, Fantom Print 2010) a Iron Kissed (2008, č. Železný polibek, Fantom Print 2010).
Poslední z řady slibných městských začátků, ale už ne tak slibného průběhu je nepochybně Laurell K. Hamiltonová. Anita Blakeová, která nastartovala tak dobře, se svým heslem Já s upíry nechodím. Já je zabíjím. se bohužel svému heslu značně zpronevěřila. Chodila s vlkodlakem, upírem (a to dokonce tím nejvyšším) a klidně by mohla zbraň vyměnit za lak na vlasy a já bych ani nemrkla překvapením. Série Anita Blake: Vampire Hunter se rozrostla do devatenácti dílů, ale v našich knihkupectvích najdete prozatím jen první sedmičku. Guilty Pleasures (1993, č. Provinilé slasti, Triton 2006), The Laughing Corpse (2002, č. Rozesmátá mrtvola, Triton 2006), Circus of the Damned (2002, č. Cirkus Prokletých, Triton 2006), The Lunatic Café (2002, č. Kavárna šílenců, Triton 2008), Bloody Bones (2002, č. Krvavé koleno, Triton 2009), The Killing Dance (2002, č. Smrtící tanec, Triton 2009) a Burnt Offerings (2002, č. Zápalné oběti, Triton 2010).
Paranormální teen romance – někde mezi hrůzou a děsem
Není možné nezmínit krásnou přechodovou linii mezi paranormální romancí a paranormálním pornem. Pracovně tuto odnož nazvěme třeba paranormální teen romance. Stejně jako Harrisová ve verzích pro dospělé, tomuto okruhu vládne železnou rukou Stephenie Meyerová se svým Stmíváním. Naštěstí pro nás se však Stmívání rovněž neodehrává ve městě, takže ho obejdeme obloukem, stejně jako Upíří deníky L. J .Smithové, Vampýrskou akademii Richelle Meadové, či Školu noci P. C. a Kristin Castových. Očividně se romantickým upírům daří více na venkovském vzduchu. Díky bohu za to.
Erotická paranormální romance. Není nad to se dobře pobavit
Pokud jste k této sekci nepřeskočili rovnou, pak vás už nebudu napínat. Čím se asi tak vyznačuje paranormální porno? Většinou vás na to nakladatel citlivě upozorní už v anotaci, v níž vždycky figuruje jakási hrdinka (ta může být jakákoli, všechny do jedné však bývají osamělé nebo znuděné svým stereotypním životem – vizáž není důležitá, ono totiž každá kočka je ve tmě víte jaká) a sekunduje jí jakýsi hrdina. Opět, vizáž je nepodstatná, ale na rozdíl od hrdinek, tady už se najde více společných rysů:
Jaký by měl být pan Pravý?
- Není to člověk. (Protože sex s člověkem známe přece všichni, to je nuda.)
- Je nepředstavitelně (ano, doslova nepředstavitelně) nádherný.
- Je vysoký. (Mnohdy tak, že by vám svojí bohatou čupřinou lechtal strop.)
- Je svalnatý. (Podle popisů tito svalovci musejí vážit tak přes sto padesát kilo, tudíž by vám hravě zničili při popisovaných hrátkách postel. Ale Američanky mají pravděpodobně postele z titanu, tak co…)
- Má široká ramena. (Většinou tolik, že by se průměrné ženě ani nevešel do zárubní, aniž by je vyrval.)
- Má uhrančivý pohled a pronikavé oči. (Rovněž doslovná citace, naprosto shodná ve všech knihách.)
- Má komplikovanou minulost. (Jediným tahem pera z těchto divochů autorky dělají sirotky, čímž pro hrdinky odpadá nepříjemná komunikace s případnou tchýní.)
- Má komplikované vztahy se ženami. (Zásadně. Ať už jich má mnoho, aby zahnal své vnitřní démony, nebo naopak málo, rovněž aby zahnal vnitřní démony, vždycky s nimi má jakýsi nedefinovatelný problém.)
- Je velmi štědře vybaven. (Doufám, že nemusím specifikovat kde, ale mnohdy jsou to rozměry takové, že se až zamyslíte, jestli autorka měla někdy v ruce knihu anatomie. Popřípadě jakoukoli jinou knihu.)
- V zájmu série je tento hrdina sice sirotek, ale má spoustu nezadaných přátel, kteří sice vypadají jinak, ale všechny ostatní atributy splňují. (Pokud ne, pak to bývají ti, které kolem třetího dílu autorka zabije, nebo z nich uměle vytváří gaye, protože to je taky zrovna in.)
Oboru erotické paranormální fantasy kraluje J. R. Wardová se svou devítidílnou sérií Black Dagger Brotherhood (č. Bratrstvo černé dýky). Wardová zasadila svůj příběh do Caldwellu v New Yorku a stvořila nová (opět jiná) pravidla pro upíry. Ti jsou v jejím podání samostatnou rasou, odlišnou od té lidské, což jim samozřejmě nebrání ve sbližování se s lidskými ženami.
J. R. Wardové nezadržitelně šlape na paty Alexandra Ivyová se svou vlastní interpretací upíří tématiky v sérii Guardians of Eternity (č. Strážci věčnosti). U nás tento cyklus vychází v Levných knihách a velmi logicky ho nakladatel vydává až od druhého dílu. Tentokrát se nejedná o žádné bratry, ačkoli dotyční upíři se velmi dobře znají, prožili spolu pár století, vypili spolu pár barelů krve a teď jeden po druhém padají do osidel lásky (popřípadě chtíče, ale když ona se ta dvě slova tak snadno spletou, že?).
Nejnovějším přírůstkem na našem trhu v daném oboru je Lara Adrian. Ta se rozhodla ve své sérii A Midnight Breed (č. Půlnoční rasa) vzít upíry z úplně jiného konce – vlastně z úplně jiné planety. V její verzi se upíři na naši planetu dostali z vesmíru. Zvláštní hříčkou osudu jsou však schopni plodit jen chlapce, takže musejí k rozmnožování používat lidské ženy. Ale ne ledajaké. Speciálně označkované (v knize je to samozřejmě popsáno vzletněji, ale princip zůstává stejný).
Není všechno urban fantasy, co se tak jmenuje
Za štítek urban fantasy se dá zkrátka schovat téměř všechno. V Americe se tradiční miévillovské fantasy zpočátku příliš nedařilo a městská fantasy bez romantických prvků jako by ani nebyla. Vznikly proto tyhle lépe se prodávající pseudosubžánry. Dnes se skrývají pod nálepkou městské fantasy, ačkoli se odehrávají na venkově, nebo se sice odehrávají ve městě, ale to je jakožto kulisa naprosto nedůležité, nebo dokonce nemají vůbec žádný děj.
Dříve totiž Američany městská fantasy příliš nezajímala, dnes je to však značka, která se prodává sama. Ať už ji autor dokáže napsat, či ne, nálepku městská fantasy kniha dostane tak jako tak, protože to ji zaručeně prodá.
