Čtenáři, kteří měli tu čest s Písní ledu a ohně, již ztratili mnoho oblíbených postav. Je známo, že autor této ságy George R. R. Martin se s nimi nemaže. Kolik takových už ale obětoval? Fanzine.cz přináší náhled na statistiky úmrtí v Západozemí.
Ukázka popravy Neda Starka v podání seriálu Hra o trůny. Zdroj: seriál Hra o trůny
Píseň ledu a ohně a od ní odvozený seriál HBO jsou známé tím, že je téměř nikdo nepřežije. Úmrtí tvoří nevyhnutelnou součást této série. Bývají překvapivá i odpudivá. Často jsou ale právě ona důvodem oblíbenosti ságy. Nevyhnutelnost smrti na čtenáře číhá na každé stránce knih od George Martina. Heslo Valar Morghulis, neboli Všichni musí zemřít, se také stalo jednou z nejoblíbenějších hlášek fanoušků.
Jsou všechna úmrtí v této sáze opravdu tak překvapivá? Jedná se o tak velké množství jen proto, že je vše sepsáno na papír? Nebo jsou tato čísla ve skutečnosti srovnatelná s těmi v našem světě, v rozvojových zemích? Umírají spíše ženy, nebo muži? Následující odstavce obsahují pár podrobností, které odpoví na tyto otázky. Vychází z hrubě načrtnutých statistik a jsou pouze orientační.
I ruská ruleta je bezpečnější než Hra o trůny
Také manželka Neda Starka zemřela nešťastnou smrtí. Zdroj: seriál Hra o trůny
Trendem posledních desetiletí je prodlužování lidského života. Díky medicíně, zdravé stravě a správnému životnímu stylu má prakticky každý šanci dožít se i té legendární stovky. Dlouhověkost však není možná v Západozemí a okolí. Kvůli místním životním podmínkám totiž většina obyvatel zemře, ještě než dosáhne středního věku. Pouze 50% všech postav se dožije věku 45 let a jen kolem 10% by se v našem světě dožilo důchodu.
Kvůli nekončícím bojům o Železný trůn samozřejmě padne v bitvách mnoho mužů. Dalo by se předpokládat, že jsou násilnostem válek alespoň částečně ušetřeny ženy. Opak je ale pravdou. Postavy „křehkému pohlaví“ na tom nejsou co se týče úmrtnosti o nic lépe než muži. Navíc se ženy méně často dožívají vyššího věku. Jen zlomek ženských postav se v Písni ledu a ohně dožívá věku nad 80 let.
Kam se narodit a kým se stát?
Rodokmen Starků se neodvratitelně úží. Téměř všichni nositelé tohoto jména byli odkázáni na smrt. Ani rod Starků na tom však není tak špatně jako členové Noční hlídky. Jejich počty totiž řídnou mnohem rychleji. Jon Sníh měl tedy spíše zůstat doma a doufat, že ho jednou ustanoví pravým Starkem. Jeho smrt by však snesl jen málokterý čtenář, i přestože si již zvykl na loučení s oblíbenými postavami. Všichni tedy mohou jen doufat, že je Jon jediným spojením mezi čtenářem a dějem na zdi…proto snad bude mít G. R. R. Martin trochu slitování.
Kdyby si nově příchozí postava mohla vybrat, ke kterému velkému rodu v Západozemí se přidá, nejspíš by volila podle barvy vlasů. Ani jedno ze jmen by jí totiž podle jednoduše načrtnutých statistik nezajistilo přežití. Všechny rody mají v každém věku podobnou úmrtnost.
Dá se dokonce konstatovat, že i v Japonsku a v Afghánistánu je více starých lidí než v Západozemí a okolí. Jedná se o rozdíl v desítkách procent. Pro ilustraci: osmdesátiletý dědeček žijící v Afghánistánu má dvanáct stejně starých kamarádů, se kterými si každý večer zahraje karty. Kdyby stejný dědeček žil v Západozemí, hrál by karty s pouhými dvěma kamarády.
Volba slov může leccos změnit
Poslední informace na závěr. Západozemí má téměř lineární pokles populace s postupujícím věkem. Tento fenomén se nadá odpozorovat v žádném státě našeho světa. Všechna tato přibližná data jsou samozřejmě ovlivněna vyprávěním. To znamená, že George R. R. Martin určitě nevypisuje každou zemřelou postavu svého příběhu. Jelikož se tedy tyto „výpočty“ získávají pouze na základě přímo zmíněných jmen, musí se brát s rezervou.
Ve výsledku však čísla ohledně úmrtí v Martinových knihách nejsou zas až tak překvapivá. Jeho postavy nežijí bezpečným životem a zdá se, že jeho svět skrývá velká nebezpečí. Není tedy divu, že tam hrdinové umírají ve velkých počtech. I přesto si autor vysloužil mnoho kritiky, kterou však nedávno odrazil v otevřeném dopise. Tam své činy dostatečně obhájil a vysvětlil, že Smrt si v Západozemí nepřichází jen tak pro někoho, jak by se na první pohled zdálo.
