Vědci předpovídají, jak skončí život na Zemi. Může to být černá díra i asteroid
Jan Kouba
16. 6. 2012
Vesmír je krásný, kouzelný a plný tajů, ale jak dokáže být krásný a tajuplný, dokáže být i krutý. Vědci vypracovali nejpravděpodobnější možnosti, jak to s naší malou planetkou nejspíše skončí.
Vědci se vyjádřili nekompromisně. Není otázka, zda se to stane, ale kdy se to stane a jak. Existuje mnoho scénářů, ale jen pár si jich zasloužilo vědeckou pozornost.
Jedním z nich jsou sluneční erupce. Ty jsou naprosto běžnou součástí fungování naší hvězdy; dochází k výronům plazmy do velkých vzdáleností. Jenže s tím se uvolňují i energetické částice, které například v podobě radioaktivního záření ovlivňují naše vesmírné okolí, obzvláště pak družicové signály. Silnější erupce může vyřadit na několik hodin GPS navigaci, naváděcí systémy nebo i veškerou elektroniku. To by znamenalo chaos a katastrofální následky. Kdyby byla sluneční erupce opravdu silná, mohla by způsobit mnohem větší škody.
O konci světa blíže. Osud Mléčné dráhy je zpečetěn. Za čtyři miliardy let se srazí s Andromedou
Druhým, ještě děsivějším scénářem, jsou gamma paprsky. Když umírá hvězda a stává se z ní supernova, je to sice pompézní efekt, ale vedlejším produktem jsou také smrtící gama paprsky, šířící se kosmem a vraždící vše živé. Před gama paprsky se nelze příliš dobře chránit, protože se tiše plíží až k planetě a vraždí okamžitě. Někteří vědci věří, že dinosauři zemřeli právě tímto způsobem. Jiní zastávají nejrozšířenější tezi, že šlo o obří asteroid.
Skála o deseti kilometrech na šířku by dokázala vyhladit veškerý život na Zemi jako lusknutím prstu. Ničivá by nebyla jen ohnivá zeď vzniklá impaktem, ale také vyvržené miliony tun zeminy, které by zcela zahalily planetu do pláště tmy. Rostliny by uhynuly a celý potravní řetězec by zkolaboval. Takové nebezpečí nám hrozí i od periodicky se vracejících komet nebo spršky menších meteoritů, ty by totiž dokázaly udělat v globálním měřítku stejnou paseku jako jejich větší soukmenovci.
Mimozemšťané možná řeší stejné problémy. Obyvatelné planety jsou zcela běžné. V Mléčné dráze jich najdeme miliardy
Jsou i scénáře, které jsou nevyhnutelné a fatální nejen pro Zemi, ale celou sluneční soustavu a domovskou galaxii. Za čtyři až pět miliard let naše Slunce začne být tak nestabilní, že exploduje, a tato exploze spálí na uhel Zemi a možná i Mars. Zbytek těles v soustavě nejspíš také skončí v troskách. Konečná i pro zbytky soustavy bude srážka s jinou galaxií a pohlcení černou dírou.
Vesmír si opravdu zaslouží úctu, a není divu, že celé věky lidé hleděli k nebesům s posvátným respektem.