Většina lidí si masové vyhynutí druhů na Zemi představí jako z hollywoodského filmu. Podle nejnovějších poznatků je ovšem masové vymírání o poznání méně dramatičtější, zato však děsivější.
Před 250 miliony lety měla naše planeta jen jeden superkontinent Zdroj: NASA.gov
Před zhruba 250 miliony lety došlo na konci permu k opravdu velkému vymírání. Z povrchu planety se vytratilo více než 90 % živočichů a rostlin. Doteď se mělo za to, že došlo k pádu asteroidu, jako tomu bylo u dinosaurů. Znáte to z hollywoodských filmů; něco narazí do Země a spálí ji téměř na uhel, suť vyvržená do ovzduší zacloní Slunce a Země se ocitne v sevření tmy a zimy. Vědci však mají nový objev.
Více z historie Země: Měsíc mohl vzniknout jadernou explozí. Před několika miliardami let!
Daniel Rothman z Massachussetského technologického institutu, neboli MIT, provedl sérii testů na vzorcích sedimentů z období konce permu. Období permu bylo divoké, kontinenty se srážely do jednoho superkontinentu Pangey, což probudilo mohutnou sopečnou aktivitu. Dle nálezů se raketově zvýšilo množství niklu v oblastech dnešní Sibiře právě díky extrémní vulkanické aktivitě.
Rothman přišel s myšlenkou, že mikroby, metanosarciny, začaly spotřebovávat nikl a produkovat vražedné množství metanu, který fungoval jako skleníkový plyn a bral kyslík z oceánů. To, ve spojení s četnou sopečnou aktivitou po celé Pangei, byl nejpravděpodobnější důvod největšího vymírání v dějinách. Samozřejmě že i tato teorie má své kritiky.
