Jméno českého spisovatele Vladimíra Šlechty je v současnosti pevně spjato s jedním z nejúspěšnějších českých fantasy cyklů, Krvavým pohraničím. Šlechta se však vždycky nedržel pouze při hranicích a své hrdiny kdysi vyslal mimo jiné také na Mars. K pozapomenutému cyklu o Oggerdovi se však autor hodlá v dohledné době vrátit.
Vladimír Šlechta. Zdroj: archiv spisovatele
V době, kdy v Pohraničí o Floydu Bartlettovi neslyšeli ani v té nejzaplivanější putyce a půlelfa Thompsona se nebálo ani to nejmenší zwergské škvrně, zuřily na naší planetě Zemi první a druhá energetická válka. A po nich to naší domovině zrovna dvakrát nesluší, je rozčepýřená a sloveso krvácet působí ve spojení s nastalou situací směšně dětinsky. Vyčerpání zdrojů energie uvrhlo svět do nového středověku. Mnozí vidí naději v kolonizaci Marsu, ti méně šťastní však zůstávají na Zemi. Po mnoha letech to koneckonců není zase tak bezútěšné ani tady. Na troskách předchozích civilizací vyrůstá germánské Císařství a prosťáček by možná na podobném světě mohl být i šťastný. Tak akorát čas pro hrdiny.
Jak je to ve skutečnosti s osidlováním Marsu
Přestože dnes v širším slova smyslu pod pojmem Oggerdovský cyklus rozumíme značnou část Šlechtových povídek z období osídlování Marsu i pozvolného vzpamatovávání se na Zemi, osudy drsného, ale čestného válečníka Oggerda tvoří pouze jednu část z příběhů zasazených do těchto reálií. Všehovšudy se však jedná o páteř celé série, která se ve skutečnosti jmenuje „všechno na Mars“.
Celý cyklus, který se drží v intencích subžánru postkatastrofické sci-fi, zahájil Šlechta roku 1993 povídkou Legendární zbraň (Ikarie 12/1993), jíž se poprvé představil čtenářské veřejnosti. Přestože to nejspíš v té době netušil ani on sám, otevřel si Šlechta touto povídkou u čtenářů sci-fi účet, který do této chvíle řádně neuzavřel. Jednotlivé položky však produkoval s železnou pravidelností.
Během několika málo let tak vznikla celá řada povídek o kolonizaci Marsu (Conquista, Marťanský bůh), válce a jejích důsledcích (Umírání podle Andrewa F.) a pozvolném pokroku na zničené Zemi. Do poslední skupiny spadají právě i příběhy Oggerda, v raných dílech ještě s přízviskem Orlosup, a futuristické bojovnice Emmy Richter (Replay, Emma číslo jedna mínus).
Šlechtův levoboček Oggerd
Oggerd je ústředním hrdinou už první Šlechtovy krátké povídky Legendární zbraň, ta nám toho však o Oggerdovi samotném, jeho světě a společnících příliš neprozradila. Mnohem většího prostoru se dočkal až v jednotlivých románech, mírně v Projektu Berserkr (Klub Julese Vernea 1999), výrazněji v Ostří ozvěny (Golem Ríša 2000) a zejména v Kyborgově jméně (Straky na vrbě 2003). Právě tato trojice románů, zatím jediných delších prací z Oggerdovského cyklu, tvoří páteř celého celku.
V knihách sledujeme strastiplné osudy Oggerda, částečně kyborgizovaného majora císařské armády, herolda Pěnkavky Goweryho, přičemž pod pojmem herold rozumějte vyjednavače, co šavluje slovy a chrání se bílou vlajkou, a čaroděje-technologa Hala Harga. Co přesně znamená kombinace čaroděj-technolog, naznačuje už Legendární zbraň. Schválně zkuste hádat, kdo z dvojice Oggerd-Hargo stojí za vznikem legendární zbraně z názvu povídky.
Dějová linka Projektu Berserkr zkušenějšího čtenáře příliš nezaskočí. Jeden z hrdinů cyklu, Pěnkavka Gowery z města Parag v regentství Boiohiem, patřil dříve k elitním vyjednavačům. Jenže poté, co mu na bojišti zemřela milovaná dívka, nabral jeho život trochu jiný směr. Bohužel pro něj má Gowery podobně jako řada dalších literárních hrdinů tendenci dostat se rychle do potíží a ani během jeho dovolené v Paragu si potíže na vlastní zájezd nezajedou. Jenže na rozdíl od většiny jemu podobných smolařů Pěnkavka nikdy boji příliš neholdoval. Holt je to přece především herold.
V Ostří ozvěny už se výrazněji dostal ke slovu i sám Oggerd Orlosup, jenž s oběma svými společníky doprovází zásobovací kolonu mířící do jedné z císařských kolonií. Jenže cesty jsou i tolik let po druhé energetické válce zrádné a podivná stvoření nechovají k lidem pouze sympatie.
V zatím posledním dokončeném románu, Kyborgově jméně, se osvědčená trojice hrdinů vydává na území dnešního Dánska, kde má za úkol vypátrat technologa Griese. To se hrdinům sice povede, jenže vzápětí přijdou o svého vlastního, když Hala unese neznámá dobře organizovaná skupina. Záhy se ukazuje, že Halova nepřítomnost má neblahý vliv i na stav částečně kyborgizovaného Oggerda.
Co čeká germánské Císařství v nejbližší době
Přestože se Vladimír Šlechta na několik let přesunul do Krvavého pohraničí, na svůj původní sci-fi projekt nezanevřel a konečně to letos vypadá i na vydání nových Oggerdových dobrodružství. Chystanému románu Keltská brána (přip. Brokilon) by však měla předcházet první ucelená sbírka povídek z Oggerdova světa, pojmenovaná vcelku případně Střepy z Apokalypsy (přip. Brokilon). Navíc se Oggerda dočkáme i v chystané antologii Ondřeje Jireše Hvězdy české sci-fi (přip. Argo), v níž se sejde s dalšími žánrovými hrdiny českých autorů velikosti Ondřeje Neffa či Jaroslava Velinského.
Znamená to, že české sci-fi scéně konečně svítá na lepší časy? Minimálně Oggerdovi a jeho přátelům určitě. Ačkoliv si můžeme být téměř jistí, že bezstarostný zbytek života ani jednoho z hrdinů určitě nečeká.
