Pojmem robot rozumíme stroj pracující s určitou mírou samostatnosti, vykonávající určené úkoly, a to předepsaným způsobem a při různých mírách potřeby interakce s okolním světem a se zadavatelem. V Machinariu je robůtek nucen zachránit sebe a ostatní úplně sám.
Machinarium
Na české herní scéně existuje jen málo nej. Studiu Amanita Design se však povedlo v Machinariu jedno nej, které odhalíte už při prvním pohledu na obrázky. Nejpůsobivější grafické zpracování. Již několik předchozích titulů z repertoáru Amanity, jako například Samorost a Samorost2, či Questionaut, je nakresleno se specifickým rukopisem studia, ovšem až Machinarium se dostává touto kresbou na úroveň umění. Ale pozastavme tuto vlnu chvály, a rozeberme také další z obvodů robota.
Celý děj této kreslené adventurky se odehrává ve městě jménem Machinarium, které je obýváno výhradně roboty. Pro upřesnění: žijí zde opravdu jen a pouze roboti, pobíhají zde robotické kočky, snažící se ulovit roborické myši a plašící robotické vrabce. I bezejmenný hlavní hrdina je robot. Ten se shodou zpočátku nejasných událostí objeví na místním smetišti, přičemž jeho prvním úkolem je složit se zase zpátky dohromady. Postupem času, formou kreslených flashbacků zjišťujeme, že robůtkova kamarádka byla unesena partou zlořádů, kteří mimo to také umístili ve městě výbušninu. Hrdina tak musí přítelkyni zachránit a bombu zneškodnit. Vše se odehrává v rámci tří jednot klasického dramatu: jedno město, jeden den, jeden děj.
Ve městě mají i vlastní robotickou verzi orloje Zdroj: machinarium.com
Přestože je to český výtvor, hra jako taková je lokalizovaná pouze do angličtiny. To ale pranic neznamená, za celou dobu hraní nepadne ani jediné slovo a na žádném plakátě ve městě neuvidíte ani jedno písmeno. Dokonce i městské hodiny nemají čísla, ale pouze jakési robotí značky. Vyprávění děje a pokyn k další akci si v podstatě vystačí s jednoduchým obrázkem či náčrtem v bublině nad hlavou postavy. Dokonce i popostrčení hráče skrze občas obtížné logické hádanky je zobrazeno prostou formou komiksu. Abyste se ovšem k tomuto návodu dostali, je zapotřebí zahrát si jednoduchou hříčku na bázi stařičkého Space Impactu. Sám jsem se několikrát nepěkně zasekl a část hry odehrál jako střílečku, abych se probojoval k obrázkům popisující další postup.
Pokud jste ostřílený adventurní hráč a ďábel logických rébusů (jde z větší části především o přesouvání kamenů a hledání správné kombinace), dá se Machinarium dohrát i za jediné odpoledne. Bude to ale velice příjemně strávené odpoledne, kromě oka, jehož požitky jsem opěvoval na začátku, dojde i na ucho. Soundtrack, jež představuje nejrůznější směsici ambientní hudby, složil hudebník Tomáš Dvořák. V hlavě mi nejvíce utkvěla skladba z místní knajpy tvořená jednoduchým funkovým drnkáním na kytaru. Muzika v Machinariu se natolik povedla, že samostatný soundtrack vyšel i ve speciální edici na gramofonové desce a to hned v několika variantách. O nic pozadu nezůstává v kvalitě ani ozvučení prostředí a pamětihodné robotické mouchy.
Pouliční džezoví hudebníci
V současné době je hra k dostání pouze v elektronické podobě. Brzy však vyjde ještě raritní sběratelská krabicová verze obsahující také průvodce, plakát a soundtrack.
Machinarium je mimořádně vyvedený adventurní kousek, který nesází na kvantitu, ale na kvalitu. Amanita Design také svoji tvorbou čím dál tím přesvědčivěji odpovídají na palčivou otázku, zda dokážou být hry uměním. A dokážou, české především.
Název: Machinarium
Výrobce: Amanita Design
Vydavatel: internetová distribuce
Multiplayer: není
Doba hraní: 5 dní
Doporučená cena: 20 USD / 362 Kč (platba přes internet)
Hodnocení: ***** (90%)
