Přiznám se dobrovolně. Série JFK mě zpočátku dost odradila a na chuť jsem jí přišel z čisté zvědavosti ve chvíli, kdy jsem si řekl, že ten divný cyklus, který se blíží ke dvacátému dílu snad má něco do sebe, když ho ještě nezrušili. V současné době mám za sebou tři díly, z nichž posledním je právě devátá epizoda s názvem Zatmění z pera Jana Hlávky, jemuž v současné době vychází jubilejní dvacáté pokračování osudů Johna Francise Kováře.
Ještě před dvěma lety (2007), kdy Zatmění vyšlo, bylo jméno Jan Hlávka zcela neznámým. Pravda, dvakrát za sebou tento mladý autor vyhrál povídkovou soutěž Ikaros, ale to bylo asi tak všechno. Ve chvíli, kdy mu však vyšel nový díl JFK a zároveň jeho vlastní debutový román, upřela se na něj pozornost čtenářů. Dokáže naprostý nováček ve spisovatelském řemesle udržet narýsovanou linii série, jak co se týče kvality, tak co se týče zápletky a zpracování? Ukázalo se, že to dokáže a poměrně dobře. Od té doby mu vyšlo převážně v Ikarii několik povídek a v letošním roce přispěl do série JFK opět novým příběhem Odplata, který byl rozdělen na dvě poloviny do devatenáctého a dvacátého dílu.
Ale zpátky k Zatmění. Na jeho počátku nacházíme Johna Francise Kováře ve zcela nestandardní situaci. Totiž v blázinci. Sedí tu nadopovaný drogami, nepamatuje si ani na tu nejmenší věc ze své minulosti a vůbec neví, proč vlastně existuje. Temné hladiny stereotypu mu náhle naruší vpád nelidských vetřelců, kteří ho – světe div se – přišli zachránit.
Už začátek nové epizody musel fanoušky v té době docela vyděsit. Místo, aby se jako vždy dověděli do jakého světa a s jakým úkolem bude náš zaměstnanec Kovářů rovnováhy vyslán, Hlávka jim uštědřil políček a doporučil, aby se vzpamatovali. Tak to přece pokaždé vypadat nemusí. A také že ne. Děj šlape bez problémů i bez tradičního úvodu a díky Johnově amnézii vlastně ještě lépe. Většinou se totiž díky své roli absolutního klaďase, který vydrží všechno, stával ústřední postavou, tentokrát to však za něj musí vzít jiní, zatímco on si pomalu zvyká na svět, o němž vůbec nic neví. A to nejen proto, že je plný upírů.
To je další plus, které se Janu Hlávkovi v jeho Zatmění nedá upřít. Do kulis současné Plzně (mimochodem, té si kromě scén z Borské věznice/blázince zase tolik neužijeme) zasadil rasu upírů, na něž můžete s regulérními zbraněmi, jako jsou sluneční světlo nebo česnek. A aby to bylo ještě zajímavější, vytvořil v jejich společenství dvě soupeřící strany: novou vlnu, která prosazuje „kečup“, náhražku krve (důvod je nasnadě, ve chvíli, kdy lidem nebudou pít krev, nebudou je teplouši zas až tak nenávidět), a konzervativce, kteří by nejraději tuto směs zakázali. JFK do tohoto světa zapadne až po uši a až po nějaké době začne pomalu zjišťovat, kým je a co se vlastně stalo před tím, než se ocitl nadopovaný v blázinci.
Hlávkovo Zatmění se svými akčními i rozvláčnějšími scénami, vybroušenými dialogy a hlavně spásným nápadem zapadlo do promaštěného soukolí universa Johna Francise Kováře perfektně a jako návdavek přineslo ještě něco navíc. Samozřejmě, že oplývá drobnými chybkami, které by na větším rozsahu asi začaly dělat neplechu, ale v jednoduchém oddechovém čtivu, jakým je série JFK, se to ztratí. A navíc, Zatmění bylo přece jen debutem. To nová Odplata už by měla vypadat úplně jinak.
Název originálu: Agent JFK 009 – Zatmění
Autor: Jan Hlávka
Obálka: Jan Doležálek
Počet stran: 160
Vydala: Triton, Praha 2007
Doporučená cena: 99 KčHodnocení: *** (60%)
