Carrollova Alenka v říši divů je možná kniha pro děti, ale možná také psychedelický blábol, geniální vtip nebo perla světové literatury. Viriconium je na tom úplně stejně – jen místo nálepky „dětská“ mu sluší „fantastika“.
Kdo ví, který z hrdinů mnoha tváří vchází do trosek Viriconia? Autor: Edward Miller
Britský autor M. John Harrison bývá oslavován jako jeden z nejfantastičtějších autorů fantastické literatury právě kvůli svým dílům ze série Viriconium, které v nové knize vychází všechny pohromadě – tři kratší romány a sedmero povídek. Všechny spojuje bájné Pastelové město, poslední bašta veškeré civilizace na planetě Zemi, v níž se lidstvo pomalu rozkládá a dekadentně degeneruje. Ačkoli v mnoha případech je nasnadě otázka, zda se všechny příběhy o Viriconiu skutečně odehrávají v jednom jediném fiktivním světě. Harrisonova jednoduchá odpověď zní: ne.
První román Pastelové město napsal autor jako jednu z vůbec prvních svých prací, a tak je na něm vidět, že jeho budoucí potenciál se zde teprve začíná rozvíjet. I proto slouží jako úvodní text nejlépe. Přestože je někdy těžké nezačít kvůli nedefinovatelné napůl snové atmosféře přeskakovat řádky a odstavce, jedná se jednoznačně o nejschůdnější text celé knihy. V základu jde o prostý fantasy příběh, kdesi na rozhraní Tolkienovské vysoké fantasy a klasické sword & sorcery, v němž se skupina hrdinů snaží dojít někam, něco tam vykonat a zachránit celý svět. Navíc se tu a tam vynoří nějaký sci-fi prvek. Ne nadarmo Neil Gaiman v předmluvě knihy zmiňuje, že v Pastelovém městě vidí odlesky Michaela Moorcocka, Jacka Vance a Cordwainera Smithe.
Dál a hlouběji do neskutečna
Do následujícího textu s názvem Bouře křídel se M. John Harrison pustil až o osm let později a jeho autorský posun se na výsledku silně podepsal. Druhá próza je sice o něco méně epická, ale zato pracuje s několikanásobně větším množstvím témat a snová natolik fantaskní atmosféru, že se kniha už v tuto chvíli (ve čtvrtině obsahu) začíná vymykat jakýmkoli literárním škatulkám. Jemná nitka experimentálního příběhu, který je nezřídka přebit náhodným obrazem z autorovy imaginace, vypráví o jakési hmyzí formě života zpoza Měsíce, která dorazí na Zemi jako na svůj nový domov. Zdejší podmínky jsou pro ni však nehostinné, a tak se snaží planetu přesnít do přijatelnější podoby. Chaosem ad absurdum tak končí nejenom lidstvo a nestárnoucí město Viriconium, ale i hmyzové.
Celkový efekt četby ještě umocňuje autorův styl: dlouhá souvětí, poetika skladby slov, intenzivní využití široké palety interpunkčních znamének, jiné způsoby uspořádání textu. A v neposlední řadě schopnost navrstvit na každou stránku, každý odstavec, myriády obrazů, které se opakují nanejvýš občas, a to ještě záměrně. Není proto divu, že třetí román, kde tendence doplnit příběhovou linku o množství jiného materiálu už nabízí spíše fascinující exkurzi do znovu ještě podivnějšího vesmíru Viriconia, než obyčejné vyprávění. Sedmero následujících povídek je pak ještě složitější: pouze silné atmosférické črty, v nichž se cokoli hledá jen velmi těžko.
Tvrdí se, že bratři Barleyové jsou jedinými přeživšími z rasy kouzelníků či demiurgů vyhnaných před stovkami či tisícovkami let z Viriconia za války s „obřími brouky“. Poté, co se ocitly ve vyhnanství na nehostinných rašeliništích a pouštích severu, zbudovaly tyto bytosti napřed města z kamenných kvádrů, „mezi nimiž zejí mezery, kudy burácí vítr“, načež se začaly přenášet pozpátku v čase do jakéhosi vzdálenějšího, šťastnějšího období světa. (…) Bratři Barleyové zde zůstali z trestu za jakousi morální vadu ve svých charakterech; a ve snahách chodit tam, kde nejsou vítáni, zůstali jaksi vězet v našem městě.
(Ve Viriconiu, str. 319)
Famózní jen pro někoho
Snad s výjimkou prvního Pastelového města je kompletní vydání Harrisonových textů o Viriconiu materiálem jen pro ty nejnáročnější z náročných čtenářů. Kromě schopnosti vnímat na řádcích a mezi řádky co nejvíce je zde třeba také ochota nechat se fascinovat literárním výtvorem, který má co do avantgardnosti, absurdity, dekadence, fantastičnosti blízko jen k máločemu. Viriconium představuje (parafrázuji-li Franka Herberta) příběh v příběhu uvnitř jiných příběhů, k jehož fanouškům se přímo či nepřímo hlásí mnoho autorů fantastiky. V kontextu českých překladů žánru new weird (kam nakladatelství Harrisonovu knihu zařadilo) se zde ukazuje, na čem vlastně stavěli autoři jako China Miéville, Kirsten Bishopová, Steph Swainstonová, Jeff VanderMeer nebo Jay Lake. Viriconium, Viriconium je legenda.
Název originálu: Viriconium
Český název: Viriconium
Autor: M. John Harison
Překlad: Milan Žáček
Obálka: Edward Miller
Počet stran: 484
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 150 x 210 mm
Vydal: Laser-books, Plzeň 2011
Doporučená cena: 399 KčHodnocení: ***** (100 %)
