Svou naturalistickou fantasy z prostředí vulgárních zaklínačů a upjatých upířích aristokratů Petra Neomillnerová rozhodně neklame tělem. Píše o provokativních tématech sobě vlastních a vždy s nimi slaví úspěch. Jen jí to tentokrát nevyšlo.
Ústředním motivem je vztah naštvané Loty a šíleného Enna, Autor: Lubomír Kupčík
Ačkoli patří Žár krve, novinka Petry Neomillnerové, do série knih Psí zima a Zaklínačka Lota, znalost předchozích není nutná. Stačí vědět, že zaklínači jsou lidé s uměle vypěstovanými nadpřirozenými reflexy, kteří ve smyšlených světech bojují proti fantastickým monstrům za pomoci stříbrného meče a nezbytného minima magie. Neomillnerová o nich píše bez skrupulí, s důrazem na jejich interpersonální vztahy, dialogy a sex, osobní krize a akční scény nejen s nestvůrami, ale i s obyčejnými lidmi. Poslední důležitou informaci představuje fakt, že hlavní hrdinka Lota kdysi přemohla upíra Enna, jenž se utrhl ze řetězu aristokratů a který byl po svém pokoření uvězněn ve stříbrné cele. Au.
Kde je ten problém, Loty?
Žár krve je kniha o Ennově návratu, který masový vrah s dlouhými špičáky a neukojitelným hladem po krvi, sexu (s ženami i muži) a pomstě učiní hned na první straně románu. A také kniha o Ennově nezpochybnitelném pádu, jenž se stane jevem jistým hned vzápětí. Ačkoli mnoho čtenářů autorce vyčítá, že její texty jsou pouze o tom, kdo ho komu kam strčí, spisovatelka v každé své knize pouze ukazuje, že sex je normální činností, kterou zaklínači ukojují své živočišné pudy, ostatně jako každý člověk. Stejně jako ostatní díla Lotiny duchovní matky představuje i Žár krve nářez napínavých akčních pasáží, procítěných dialogů a erotických scén, které toho ukazují asi tolik jako zjizvená rudovlasá sedmnáctka v těsných letních šatech. Mnoho a zároveň nic.
Věrna svému životnímu názoru Píšu pro konzumní masy, abych měla na chleba, implantovala Neomillnerová do Žáru krve tu a tam hlubší myšlenku jako okořenění pro někoho, komu intelektuální pozadí knih imponuje. Její texty se jako sociologicko-psychologická studie přízemního člověka, jehož žoldácké zaměstnání všechny normální rozpaluje doruda, ale nečtou, a tak tyto záblesky působí jen jako příjemný bonus v jinak oddechovém románu.
V jednom klíčovém aspektu se však novinka od předchozích příběhů zaklínačky Loty drasticky liší. Její děj je jako pro malé děti. V porovnání se Psí zimou, prvním románem o svérázné hubaté šermířce, kde se střídaly dvě tematické roviny a kde se zásadní dějové zvraty vyskytovaly co padesát stran, Žár krve jakoukoli takovou kvalitu postrádá. Zápletka se soustředí jen na Enna a chaos, který svým chováním způsobil.
To by bylo ještě v pořádku, pokud by Petra Neomillnerová dokázala šikovně manipulovat s dějem tak, aby na celkových 260 stran vydržel. Nicméně třetí kniha o Lotě obsahuje jen jeden dějový zvrat a to z ní činí průměrnou novelu, násilně nataženou na rozsah kratšího románu. Není se proto co divit, že sexuálních scén je tu více než obvykle a realistické dialogy ztrácí svou dynamičnost, protože jim nezbývá nic jiného než se zakousnout do vlastního ocasu. Místo autorčiny vychvalované metody zkratkovitého děje se zde uplatnil spíše postup zabředávání do stále stejných témat. Je tak vlastně zázrak, že alespoň některé postavy procházejí svým vývojem a události nové knihy budou mít kvůli své závažnosti snad jakýsi hlubší dopad na zaklínačské univerzum.
Žár krve od Petry Neomillnerové, někdejšího čerstvého větru v české fantastice, rozhodně není dílem dokonalým. Jako samostatný kus samozřejmě obstojně poslouží účelu nenáročné odpočinkové literatury, avšak v kontextu autorčina díla se jedná o jeden z největších propadáků. Vzato kol a kolem, novinka jede jen na setrvačnost z masivní síly, kterou Lotě udělila mnohem propracovanější Psí zima.
Název originálu: Žár krve
Autor: Petra Neomillnerová
Obálka: Lubomír Kupčík
Počet stran: 272
Rozměry: 145 x 205 mm
Vazba: brožovaná
Vydalo: Brokilon, Praha 2011
Doporučená cena: 248 KčHodnocení: *** (50 %)
